Historie obce

Hluboké a nepřístupné horské  lesy v okolí Bílé Vody neumožňovaly po staletí trvalé osídlení tohoto území Slezských Sudet. Krajem procházeli pouze lovci a později i kupci, směřující po prastarých obchodních stezkách, spojujících Moravu se Slezskem a Baltem.

Jako první se v tomto kraji usadili patrně Slované, kteří měli zájem o nerostné bohatství  Rychlebských hor. Slovanský původ má proto i  první známý název Bílé Vody – Wyssoka. Toto jméno ves nesla až do 15. století. V té době byla označována  jako“pustá“, což ale nemuselo znamenat, že byla zcela opuštěná.

Podle tradované pověsti se mělo kolem roku 1000, na místě pozdější bělovodské kaple (dnešní kostel Navštívení Panny Marie), nacházet  pohanské pohřebiště s uctívanou modlou.

 Hlavní zájem o neobydlený a hustě zalesněný pás táhnoucí se od Rychlebských hor podél Nisy Klodzké až k Odře, zvaný „preseka“, nastal až v 13. století. Tehdy do této drsné a nehostinné krajiny, tvořící přirozenou hranici mezi kmeny Opolanů a Slezanů,  přicházeli kolonizátoři s cílem získat novou půdy a drahé kovy. Noví osadníci nejprve museli vymýtit neprostupné lesy a proměnit je v pole a pastviny. První větší osady v blízkosti Bílé Vody byly  Hoštice, Kameinica (dnešní  Polsko) a Reichenstein (Złoty Stok, Polsko).

„V nejseverozápadnějším výběžku země moravskoslezské, v kraji Olomouc, od okresního města Jeseníku vzdáleném 38 km, v hornatém drsném pohoří na česko-polské hranici jest městys Bílá Voda – vzdálený od pohraničního městečka Javorníka 8 km. Bílá Voda jest 50° zeměpisné šíře a 17°zeměpisné délky, 385 m n.m. a směrem severozápadním 20 km vzdálena od starodávné pevnosti Kladsko v Polsku. Obec BÍLÁ VODA Typ: JPG obrázek, Velikost: 6.49 MB rozkládá se v údolí i po kopcích roztroušenými chaloupkami, středem protéká horský potok v délce 3 km dle jména obce od severozápadu směrem severovýchodním přes státní hranici, kde se vlévá do řeky Nisy v Polsku. Jako nejvyšší pohoří katastru Bílá Voda jsou Javorníky u Rychlebských vrchů 778 m n.m. Dále přichází v úvahu osada RŮŽENEC Typ: JPG obrázek, Velikost: 4.72 MB 583 m n.m. náležející do katastru Bílé Vody – tato osada čítala v dřívějších dobách 9 domů.

Bílá Voda jmenovala se za dávných časů „HUNDORF“ Typ: JPG obrázek, Velikost: 9.5 MB a souvisela se vsí Hošticemi jako kolonie. Bylo tam usedlých 9 polních zahradníků a měli kapličku, která byla postavena kolem roku 1000 na místě pohanského pohřebiště. Bývalý panský dům, rychta, je dnešní usedlost čp. 4 městys. Druhý panský dům byl za dávných časů v místě, kde stojí dnešní ZÁMEK Typ: JPG obrázek, Velikost: 2.12 MB, čp. 1 ves.

Dolování na rudu a dobývání vápence bylo již v 15. století za panování pánů ze Schoff=Gotschů a od tohoto času se jmenuje obec Bílá Voda. Kostel byl vystavěn roku 1604 od svobodného pána Kryštofa z Maltitz a od piaristů roku 1766 obnoven. Na místě, kde stojí dnes kostel, býval panský mlýn a na prostranství před národní školou byl ještě v roce 1689 rybník. Za dávných časů přes Bílou Vodu vedla stará silnice z Javorníka do Landeku (Polsko) kolem hostince U ŠIŠKY Typ: JPG obrázek, Velikost: 2.92 MB, nyní Jedlovec u Růžence, které patřily k panství. Dolní díl, čili Bílá Voda městys, kde stojí konvikt piaristů, byl povýšen dekrety císařovny Marie Terezie ze dne 12.8.1748 na městys. V roce 1836 mělo již panství Bílá Voda 1.390 obyvatel, 200 jiter polí, 94 jiter luk a psovin a 122 jiter lesa. Obyvatelé byli většinou německé národnosti, před druhou světovou válkou žilo zde pouze 10 Čechů – finančních strážníků.“